Diplomová práce, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni
2025
Mezi dvěma světy
Současnost a budoucnost. Realita a virtualita. Noc a den. Pohyb a zastavení. Viditelné a skryté. Řád a chaos. Ztracení a nalezení. Údiv a znechucení. Blízkost a odcizení. Účast a odstup. Fotokniha Mezi dvěma světy vizuálně interpretuje subjektivní vnímání města a společnosti, která je s ním spojená. Při jeho zkoumání a dokumentování je přemýšleno o způsobu, jakým funguje, o jeho pravidlech a skrytých sítích, od fyzických struktur až po virtuální propojení. Kniha mapuje snahu vystoupit z rutinní každodennosti a aktivně vnímat svět kolem sebe. Zaměřuje se také na banální předměty, obdivuje jejich estetiku a zkoumá jejich skryté významy.
Fotokniha Mezi dvěma světy o rozsahu 240 stran kombinuje celostránkové fotografie, koláže a skeny městských dokumentů a svou strukturou odráží chaos i skrytý řád, který se postupně zjevuje v podobě mřížky jako vizuální metafory. Zkoumá, jak se fyzické a digitální vrstvy města prolínají v každodennosti. Opakující se horizontální pohyb funguje jako symbol neustálého toku času, zatímco vložený příběh na průhledném papíře propojuje současnost s budoucností. Tento příběh, napsaný samotnou umělou inteligencí bez konkrétního zadání, se pohybuje na hranici jemného science fiction. Zachycuje situaci, kdy se AI stává běžnou součástí každodenního života a postupně přebírá kontrolu nad městským prostředím. V textu se objevuje motiv chyby v kódu, která narušuje zdánlivě perfektně fungující systém, a právě tato porucha otevírá otázky autenticity, svobody a lidskosti v digitálně řízeném světě.
Příběh na průhledném papíře však není souvislou linií, ale jen protéká knihou, objevuje se pouze místy, mezi fotografiemi, a vždy v novém kontextu. Transparentní papír symbolizuje jemnou, ale neustále přítomnou hranici mezi přítomností a budoucností, přičemž čtenář text vnímá zároveň s fotografiemi, které pod ním prosvítají. Vzniká tak efekt průniku dvou vrstev reality: konkrétního obrazu města a imaginace jeho možné budoucnosti. Na chyby v kódu objevující se v textu reagují také některé fotografie. Objevují se na nich vizuální poruchy a momenty chybného kódování, například digitálně psané názvy stanic ve vlaku, které se rozpadají nebo deformují. Tyto detaily vytvářejí dojem, že se science fiction příběh vyprávěný umělou inteligencí pomalu vtiskuje do reality a stává se její součástí.
Vizuální jazyk knihy dále rozvíjejí grafické prvky, mezi něž patří glitch, kódování a fragmenty administrativních dokumentů transformovaných do abstraktních krajin. Hmatovou i vizuální zkušenost podporuje otevřená šitá vazba a přebal z pauzovacího papíru, přičemž název přetékající přes hřbet vyžaduje od čtenáře fyzickou manipulaci s knihou a připomíná tak nutnost měnit perspektivu při pohybu městem. Design, obsah, fotografie, sazba, příprava a produkce tisku Valerie Kolářová Fotografie knihy Daniel Holan